Úvod

(Diplomní projekt - Revitalizace bývalé papírny Dolní Maršov)

Krkonoše, nejvyšší pohoří České republiky, se nacházejí v severní části východních Čech. Svým hřebenem tvoří přirozenou hranici mezi Českou a Polskou republikou, na který plynule navazují Jizerské hory ze severozápadu a přes Broumovskou vrchovinu navazují na hřeben Orlických hor z jihovýchodu. Z geomorfologického hlediska se tento útvar nazývá Krkonošsko-jesenická subprovincie. Na starých mapách je Krkonošemi nazýván právě tento hřeben od Jizerských hor až po Broumovskou vrchovinu. Většina plochy dnešních Krkonoš spadá pod Krkonošský národní park s plochou přes 360 km2 a spolu s ochranným pásmem má téměř 550 km2. Ročně území Krkonoš (Krkonošského národního parku) navštíví cca 5 až 6 milionu osob, což řadí Krkonoše mezi nejnavštěvovanější národní parky v Evropě. Do Krkonoš se každoročně sjíždějí turisté, sportovci a rekreanti z celé České republiky, ze severních sousedních států, ale také ze vzdálenějších zemí a to jak v letních měsících za túrami a relaxací, tak hlavně na zimní sezónu za zimními sporty. Turismus má v Krkonoších dlouholetou tradici. Najdeme zde cca 700 km turistických značených tras na české i polské straně. V zimě jsou cesty navíc vytyčeny pomocí tyčového značení a němými značkami, používanými od roku 1923, které vytvořil Kamil Vladislav Muttich, aby vyřešil spory mezi česky a německy psanými místními názvy. Pro cyklisty jsou v Krkonoších vyznačeny cyklotrasy, hlavně III. zónou Krkonošského národního parku. Hlavním lákadlem je však lyžařské vyžití v zimním období, vždyť právě zde, v Krkonoších, byl pořádán roku 1893 první závod v Českém království a roku 1903 byl založen Svaz lyžařů v Království Českém, jako první lyžařský svaz vůbec. Právě v tomto prostředí leží dnes již opuštěný areál bývalé papírny založené Gustavem Roeder a Juliem Eichmannem, čekající na zregenerování a nabízející své prostory ke znovuvyužití v prostředí s takto vysokým potenciálem. Její sláva tehdy přesahovala hranice nejen Českého království, proto by areál s takovýmto potenciálem mohl jako znovuobnovený pokračovat a svou činností znovu ovlivňovat široké okolí.

Předmětem projektu je návrh nového využití bývalé Eichmannovi papírny. Projekt postupně seznamuje s územím, analyzuje ho v šírším i užším kontextu a pro lepší pochopení areálu seznamuje nejen s jeho historíí, ale i stavebním vývojem. V projektu jsem se snažil o propojení areálu jako celku, tak aby i přes svou rozdrobenost působil kompaktně. Areál by měl žít po celý rok a být tak místem, které bude vyhledávné nejen v sezónních obdobích, kdy se do Krkonoš sjedou davy turistů. Proto jsou do areálu vloženy i funkce, které s turismem přímo nesouvisí. Areál je velmi členitý a pro mnohého i chaotický a proto jsem se snažil udělat z těchto vlastností přednosti a právě to velmi pomohlo k zachování industriálního charakteru, který jsem se snažil maximálně vyzdvihnout.

Cíl projektu

Cílem projektu je využití jednotlivých budov a jejich částí s dlouhodobým záměrem a centrálním vedením jednotlivých provozovatelů

Funkce budou zvoleny tak, aby návštěva byla vhodná pro celou rodinu s rozsáhlým výběrem služeb a aktivit.

• Apartmány, byty

• Obchody

• Galerie

• Hotel

• Pivovar s restaurací

• Muzeum

• Kongresové centrum

• Zábavní park pro děti

• Sportovní centrum